Joseph Roth si nikdy nevedl deník ani nikdy nezveřejnil svou autobiografii. V jeho rozsáhlém díle se však stále setkáváme s úvahami o vlastním původu, rodině, o životní cestě školáka z haličských Brodů k vídeňskému, berlínskému a pařížskému novináři. Počínaje vzpomínkami na dětství, nás Rothovy texty provázejí jeho životem a uzavírají se předtuchou příčiny a způsobu jeho smrti (v Legendě o sv. pijanovi). Přestavují tu autorovu osobnost i okolnosti, které jeho život provázely, a době i konkrétním místům staví literární pomník.
Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele – a to jeho vlastními slovy. Přeložila Zlata Kufnerová.
Joseph Roth (1894 – 1939), rakouský novinář a spisovatel židovského původu. Autor próz reagujících na úpadek a zánik rakousko-uherské monarchie. Po nástupu Hitlera k moci emigroval do Paříže, kde ve čtyřiceti čtyřech letech zamřel. V češtině vyšlo: Antikrist (1935), Císařova busta (2000), Hotel Savoy (1995), Job (1991), Kapucínská krypta (1969), Legenda o svatém pijanovi a jiné prózy (1992), Pochod Radeckého (1961), Tarabas, host na této zemi (1934), Zipper a jeho otec (1991).
Brož., 325 stran
ISBN 9788073190996
Nová kniha básníka a překladatele především anglicky píšících autorů (Pound, Joyce, Caddel, Hulme, Muldoon aj.) je věnována magickému městu, které přitahovalo a inspirovalo básníky a umělce snad všech generací. Autor vnímá benátský labyrint jako svébytný chór hlasů a zvuků ve všech možných jazycích světa, „neuspořádaný a dramatický, podmalovaný šuměním vody a svistem větru“. V textech, které můžeme vnímat jako osobité básně v próze, nás autor vede do prostorů notoricky známých, ale také do postranních uliček, míst a architektur, jako jsou kostelík San Trovaso, ostrov Giudecca, ostrůvek mrtvých San Michele, kde jsou hroby Ezry Pounda a Olgy Rudgeové, ruského běžence Josifa Brodského, či skladatele Igora Stravinského Můžeme se s ním projít po promenádě Zattere ve čtvrti Dorsoduro, ale navštívíme též místa poněkud odlehlejší: „tichou výspu s přístavištěm“ v Punta Sabbioni nebo čtvrť Cannaregio s kostelem Madonna dell´Orto. Knihu doprovází zrcadlový překlad Mikešových lyrických miniatur do angličtiny, jehož autorem je Matthew Sweney.
Ilustrace Libor Beránek
Brož., ilustr., 149 stran
ISBN 9788073191023
Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozd Za devatero větami nese podtitul „postmoderní pohádky“, ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat. Nejsou to klasické povídky či novely, nejedná se však ani o rozplizlé postmoderní variace a hry na předem daná témata. Autor si od tzv. postmoderny udržuje náležitý odstup a vnímá ji s mírně ironickou nadsázkou. Jeho příběhy nebo jejich fragmenty se vyznačují sympatickou střídmostí a pokorou, ale charakterizuje je rovněž námětová pestrost a mnohoznačnost tíhnoucí k symbolům a k jemným filosofickým reflexím. Autor zachycuje své dětství a mládí, složité životní peripetie, takže jeho texty mohou připomínat jakousi quasi autobiografickou zpověď. Ovšem autorský subjekt je vždy potlačen a do popředí vystupuje strhující příběh, kombinující dialog s vnitřním monologem. Čas a místo, v nichž se Drozdovy příběhy odehrávají, jsou různé: je tu sekvence ze staré Prahy stejně tak jako vzpomínka na maloměsto osmdesátých let 20. století. Exotické španělské a navíc historické prostředí je zas střídáno tichem antikvariátu, ve kterém se setkává mladý básník se zkušenou a životem poněkud usmýkanou ženou a zároveň redaktorkou poezie. Je zde výstižný a v kontextu české literatury nebývale autentický text o „sametovém dospívání“ generace dozrávající na počátku devadesátých let minulého století stejně tak jako „pohádka o posmrtném životě“ nebo zas „pohádka futuristická“, „erotická“ a „pohádka o české literatuře“. „Pohádka o princezně se žlutou hvězdou“ vyvolává reminiscenci na židovský holocaust, „opsaná pohádka“ si pohrává s představou, jak by mohl vypadat „manifest katolické postmoderny“. Konvolut Drozdových próz vyznívá křehce a melancholicky. Také tímto subtilním tónem se odlišuje od současné prozaické produkce u nás i ve světě.
Ilustrace na obálce Libor Beránek.
Váz., ilustr., 131 stran
ISBN 978-80-7319-101-6
Autor je jedním z nejvýznamnějších německých publicistů a literárních kritiků. V knize portrétů na individuality bohaté rodiny Mannů vykresluje víc než pět desetiletí jejich životů, tvůrčího i soukromého směřování a samozřejmě dobový kontext, který velmi výrazně na všechny Mannovy působil.
Kniha obsahuje psychologické a tvůrčí profily Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí Klause, Gola a Eriky a postihují jejich potřebu umělecky i lidsky se – ve stínu velkého otce a strýce – prosadit, což jistě bylo po všech stránkách velmi složité.
Esejisticky psané medailony, úvahy nad kreativitou i psychologickými dispozicemi jednotlivých rodinných příslušníků, dramatické konflikty i rodinná přináležitost, jistě tolikrát probouzející odpor a negativismus, zachycují komplikované životy jejích jednotlivých členů.
Reich-Ranicki zachycuje rodinnou ságu zhruba od počátku 1. světové války přes Výmarskou republiku, třetí říši do 70. let 20. století. Přitom však nejen tragická 30. a 40. negativně ovlivnila osudy Mannových, ale stejnou měrou to byla i revolta proti otcovské autoritě, otcovu úspěchu a de facto i jeho citovému minimalismu.
Autor plasticky popisuje tvůrčí dráhu Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí, fundované charakterizuje jejich dílo a s psychologickým vhledem postihuje jejich osobnosti.
Přeložila Zlata Kufnerová
Váz., 460 stran
ISBN 9788073190972
Tvorba básníka, prozaika a esejisty Jaroslava Durycha (1886–1962) je často oceňována za jazykové kvality, ale nebyla zatím po této stránce podrobněji interpretována. Kniha Básnický jazyk Jaroslava Durycha je pokus o soustavnější výklad z tohoto hlediska. Autor rozebírá nápadné znaky Durychova vyjadřování, které často působí nezvykle na současného čtenáře: mimo jiné barokní češtinou inspirovaný slovosled, archaizující slovní zásobu, záměrnou rytmizaci některých próz a jejich bohatou intertextuální výstavbu. Uvedená zjištění mohou pomoci čtenářům, interpretům i editorům Durychových textů k jejich hlubšímu porozumění.
Karel Komárek (narozen 1963 v Přerově) studoval v letech 1982–1986 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako docent českého jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, jeho hlavní obory jsou historická mluvnice češtiny a nauka o vlastních jménech. Publikoval řadu lingvistických studií věnovaných starší češtině, vlastním jménům, jazyku literárních děl, církevní terminologii a dalším oblastem (mj. monografii Osobní jména v českých biblích, Olomouc 2000). Psal také literární kritiky v časopisech Akord, Aluze, Host, Proglas a dalších, autorsky se podílel na příručce Slovník české prózy 1945–1994 (Ostrava 1994), připravil nové kritické vydání Starých pověstí českých Aloise Jiráska (Česká knižnice 2001) a uveřejnil literárněvědné studie o dílech katolicky orientovaných autorů, zvláště Jana Čepa a Jaroslava Durycha.
Váz., 231 stran
ISBN 9788071390958
Druhá básnická sbírka dcery americké kritičky, překladatelky a básnířky Mary Rudgeové a archeologa a etnografa Borise Barattiho de Rachewiltz, a vnučky jednoho z největších básnických modernistů Ezry Pounda. Autorka veršů žije v Holandsku, překládá z angličtiny do italštiny, např. knihu K. Grahama Vítr ve vrbách, a z italštiny do angličtiny např. výbor z pozdních básní Cesare Paveseho Tvé oči (2009). Sbírka My Taishan z roku 2007 navazuje volně na první sbírku anglicky psaných básní Watertriptych: Passionfruit Across an Ocean (1994). Do češtiny z anglického originálu přeložil Petr Mikeš. Knihu doprovází zasvěcený doslov Jakuba Guziura Pod Tchaj-šanem. Vychází jako třicátý svazek edice Poesis.
Brož., 70 stran
ISBN 9788073191009
Mary de Rachewiltz (1925) je autorkou řady básní a esejů, ale především své memoárové knihy Discretions. Líčí na pozadí politického a kulturního dění autorčin život, který probíhal v několika zemích i v několika jazykových rovinách.
Spisovatelka je nemanželskou dcerou kontroverzního amerického básníka Ezry Pounda (z jehož veledíla Cantos v knize často cituje) a fenomenální světové houslistky Olgy Rudgeové. Vyrůstala však u pěstounských rodičů v tyrolské horské vesničce, později studovala v Itálii, za války pracovala jako ošetřovatelka v lazaretu a v roce 1947 se provdala za Borise de Rachewiltz a usadili se na zámku Brunnenburg nad italským Meranem, kde autorka s rodinou žije dodnes. Klíčovým tématem knihy je autorčin vztah ke slavným rodičům, ale na jeho pozadí se odehrávají dramata a příběhy v několika zemích tehdejší Evropy, zejména v Rakousku a Itálii, ale i v Anglii a Spojených státech.
Předností knihy je vybroušený, ale přitom čtivý jazyk, který občas zamíří do esejistických úvah, aby se opět vrátil k lineárnímu příběhu.
Kniha vzbudila velký zájem kritiků i široké čtenářské obce na celém světě.
Z anglického originálu knihu do češtiny přeložil Petr Mikeš. Vychází s doslovem poundologa Jakuba Guziura. Fragmenty z Poundových Cantos přeložila Anna Kareninová.
Brož., obrazová příloha, 352 stran
ISBN 9788073190965
Lubor Hájek patří k těm osobnostem moderní české kultury, jejichž dílo dosud čeká na adekvátní z hodnocení. Přestože se zabýval především výtvarnými projevy mnoha mimoevropských kultur, jeho profesionální identita je mnohoznačná: byl v různém míře sběratelem, znalcem, kurátorem, historikem umění, popularizátorem, příležitostným básníkem. Od základu vybudoval Sbírku mimoevropského umění Národní galerie. Zanechal rovněž rozsáhlý soubor textů různých druhů i žánrů. Jeho badatelsko-literární dílo otevřelo v pravém slova smyslu český dějepis umění světu a je srovnatelné s odkazem tykových fenoménů jakými byli Kutal, Lamač, Krása nebo Šmejkal. V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikovane v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele. Hájek soustředil pozornost na umění starověké, archaické, např. na neolitickou keramiku, na sumersko-akadské umění, na širokou problematiku čínského a japonského umění portrétního, sochařského i grafického, např. ve statích Anonymní čínský obraz z doby Sungů, Kung Sienovo album krajin z roku 1637, K dialogu umění Dálného východu a Evropy, Východní koncepce kaligrafie a malířství, ale věnuje se také přesahu výtvarného nebo vizuálního umění do filosofie, náboženství,literatury, např. v textech Zen umění, Islámské umění a my, Zenistické principy v moderním japonském umění aj.
Vychází ve spolupráci s Národní galerií v Praze
Váz., ilustr., 288 stran
ISBN 978807319074
©2006 Nakladatelství H&H Vyšehradská, s.r.o | odkazy, tipy, zajímavosti, obchodní podmínky
Rychlé peníze Vám zajistí SMS Půjčka od MobilPůjčka.cz.
Překlady a tlumočení zajišťuje agentura AlfaCZ.