Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi.
Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí vždy heslo obsažené v nadpise a jsou uspořádány abecedně. Jsou doplněny odkazy k dalším kapitolám, které daný námět rozšiřují a tematicky spojují v celek. Tak postupně získá čtenář souhrnný přehled celého Lemova díla i údaje o jeho životě. Nechybějí ani ohlasy domácích i zahraničních kritiků, pojednání o filmových zpracováních Lemových děl, chronologický přehled jehospisů a přehled přeložených knih do češtiny.
Spolu s doplňujícím ilustračním materiálem tvoří Orlińského kniha celek, který bude zajímavou četbou nejen pro čtenáře, kteří Lemovo dílo znají, ale i pro ty, kteří zatouží jeho povídky a romány poznat. „ Pokud tato kniha někoho nakazí bacilem fascinace Lemem, bude to pro mě důkazem toho, že mělo smysl ji napsat,“ říká Orliński ve své předmluvě ke knize.
Autor je novinář a spisovatel.
Z polštiny přeložila Lenka Daňhelová.
Brož., ilustr., 250 stran
ISBN 978-80-7319-094-1
Autor je jedním z nejvýznamnějších německých publicistů a literárních kritiků V knize portrétů na individuality bohaté rodiny Mannů vykresluje víc než pět desetiletí jejich životů, tvůrčího i soukromého směřování a samozřejmě dobový kontext, který velmi výrazně na všechny Mannovy působil.
Kniha obsahuje psychologické a tvůrčí profily Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí Klause, Gola a Eriky a postihují jejich potřebu umělecky i lidsky se – ve stínu velkého otce a strýce – prosadit, což jistě bylo po všech stránkách velmi složité.
Esejisticky psané medailony, úvahy nad kreativitou i psychologickými dispozicemi jednotlivých rodinných příslušníků, dramatické konflikty i rodinná přináležitost, jistě tolikrát probouzející odpor a negativismus, zachycují komplikované životy jejích jednotlivých členů.
Reich-Ranicki zachycuje rodinnou ságu zhruba od počátku 1. světové války přes Výmarskou republiku, třetí říši do 70. let 20. století. Přitom však nejen tragická 30. a 40. negativně ovlivnila osudy Mannových, ale stejnou měrou to byla i revolta proti otcovské autoritě, otcovu úspěchu a de facto i jeho citovému minimalismu.
Autor plasticky popisuje tvůrčí dráhu Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí, fundované charakterizuje jejich dílo a s psychologickým vhledem postihuje jejich osobnosti.
Přeložila Zlata Kufnerová
Váz., 460 stran
ISBN 978-80-7319-097-2
Nejnovější kniha jednoho z největších současných amerických historiků Fritze Sterna, jeho osobní paměti, je zároveň jakousi pamětí století - svědectvím nebývalých a překotných proměn Německa od posledních dnů Výmarské republiky až po současnost. Ústředním tématem jeho práce je snaha o objasnění vzniku a vzestupu národního socialismu v Německu. Druhou oblastí bádání Fritze Sterna je historie židovské komunity v Německu a vzájemného působení židovské a německé kultury, kterou on sám nazývá „židovsko-německou symbiózou“.
Fritz Stern strávil dětství, až do roku 1938 - kdy byla jeho rodina nucena odejít do exilu, v atmosféře sílícího národního socialismu. Ve Spojených státech vystudoval a začal učit německou historii. Po válce se pracovně vracel do Evropy, studoval v archivech Německé demokratické republiky, vyučoval v západním Berlíně, účastnil se první německé historiografické polemiky v roce 1964 a v badatelské činnosti v rodné zemi pokračoval i po jejím sjednocení. Sternův pozoruhodný osud, jeho odborné vzdělání a zkušenosti, osobní přátelství s vůdčími německými politiky a intelektuály, občanská angažovanost ruku v ruce s vypravěčským nadáním, poskytují čtenářům – slovy kritičky jednoho amerického deníku – „historicky cenný dokument o šťastném životě v těžkých časech“.
Přeložila Jana Spurná.
Váz., ilustr., 520 stran
ISBN 978 – 80 –7319–82 -
Lubor Hájek patří k těm osobnostem moderní české kultury, jejichž dílo dosud čeká na adekvátní z hodnocení. Přestože se zabýval především výtvarnými projevy mnoha mimoevropských kultur, jeho profesionální identita je mnohoznačná: byl v různém míře sběratelem, znalcem, kurátorem, historikem umění, popularizátorem, příležitostným básníkem. Od základu vybudoval Sbírku mimoevropského umění Národní galerie. Zanechal rovněž rozsáhlý soubor textů různých druhů i žánrů. Jeho badatelsko-literární dílo otevřelo v pravém slova smyslu český dějepis umění světu a je srovnatelné s odkazem tykových fenoménů jakými byli Kutal, Lamač, Krása nebo Šmejkal. V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikovane v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele. Hájek soustředil pozornost na umění starověké, archaické, např. na neolitickou keramiku, na sumersko-akadské umění, na širokou problematiku čínského a japonského umění portrétního, sochařského i grafického, např. ve statích Anonymní čínský obraz z doby Sungů, Kung Sienovo album krajin z roku 1637, K dialogu umění Dálného východu a Evropy, Východní koncepce kaligrafie a malířství, ale věnuje se také přesahu výtvarného nebo vizuálního umění do filosofie, náboženství,literatury, např. v textech Zen umění, Islámské umění a my, Zenistické principy v moderním japonském umění aj.
Vychází ve spolupráci s Národní galerií v Praze
Váz., ilustr., 350 stran
ISBN 9788073190743
"Mám rád plané stromy. /Vždyť plané stromy/ jsou přímo od boha..." Mladý básník, autor zatím jediné knižně vydané sbírky, ve svém druhém opusu odkazuje poetikou i filosofií k mytické průzračnosti starověkých kultur a civilizací. Jeho lakonické, máloslovné verše mohou připomínat i lyrické útvary orientální nebo čínské, japonské a starokorejské. Hník ve své poezii pracuje s archetypy, avšak posouvá je do současnosti, aniž by podléhal porchním módním vlnám současného básbictví převážně konfesijního a subjektivního ladění nebo siláckého protestu. V jeho čistém lyrismu je dominantní pokora, fascinace přírodou a samotou, třebaže svými básněmi navazuje otevřený dialog (" V magický čas/ kdy se otvírají srdce/ miluji nekonečnou otevřenost...") s druhou bytostí a alegorií až anticky personifikované Lásky.
Brož., ilustr., 90 stran
ISBN 9788073190729
Třetí svazek edice Kontinuum, připravovaný ve spolupráci s Národní Galerií v Praze, obsahuje soubor textů a úvah významného českého výtvarníka, ale rovněž ilustrátora, tvůrce sochařských a prostorových artefaktů, náležejícího k představitelům evropského konceptuálního sochařství. V knize jsou zahrnuty jednak Kolíbalovy přednášky od roku 1979 až do současnosti, jednak rozhovory pro česká i zahraniční odborná periodika, dále medailony výtvarných umělců, k nimž měl autor blízko nebo jejichž výstavy a retrospektivy zahajoval (mimo jiné nepříklad sochaře Alexandra Caldera, českého výtvarníka Kotíka, Achille Perilliho aj.).
Brož., ilustr., obrazová příloha, 200 stran
ISBN 80-7319-043-5
©2006 Nakladatelství H&H Vyšehradská, s.r.o | created by optifor s.r.o., odkazy, tipy, zajímavosti